čtvrtek 23. března 2017

...jarní

vydání o bylinkách, květinách, přírodě a zdraví  Venkov @ styl  Marianne mi dneska přistál ve schránce.
Jsem ráda, venku to moc jarně nevypadá, i když  trávníky ve městě už se začnou zelenat a pupeny na stromech se nalévají.....Jsem ráda, mám co číst.


Vždycky nejdříve prolistuji, abych věděla CO mě čeká. A tak jsem hned v první polovině časopisu narazila na článek o synovi mé kolegyně z práce, Lukáši Padertovi. Jeho láska ke kytkám je nám, všem z tehdejší party kolegyň, známá už od základní školy, na střední zemědělské v Děčíně se to jen prohloubilo a zbytek "dodělalo" studium vysoké školy v Brně a Lednici....
Je to moc sympatický mladý muž, skromný a nenápadný....


A mimo článku o něm a jeho spolutvůrkyni knihy o rostlinách Superbyliny je v tomto čísle všechno možné o bylinkách, trávách, zdraví a i štěstí.....
Moje oblíbená bylina...kmín....


Nakonec jsem vložila jen minimum fotek, neumím je moc dobře přefotografovávat.  A kdo chce a zajímá ho to, ať si časopis koupí, informace, které získá, se NIKDY neztratí.

Přeji hezký voňavý den všem.

středa 22. března 2017

Yarn Along 17/10

Další týden je za námi a já kde nic, tu nic. Svetr Pavement mámve stádiu dodělávání těla, zkrácené řady na obloučky na bocích mám hotové na zadním dílu, načato na předním. Kruhová velká dečka ve stejném stádiu práce, ještě jsem začala "motat" dečky,  podkafíčka, jako dárek. A po ránu jsem na Pinterestu objevila zase něco, na téma Velikonoce...hihihi. Ale to je ještě skoro měsíc času, skoro, tak musím dodělat rozdělanou práci.
A čtení ? Začala jsem číst sérii knih o soudní lékařce Kay Scarpettové, moje oblíbené téma, dělala jsem totiž skoro celý profesionální život toxikologickou laborantku na soudním oddělení. I když naše praxe se dost liší od struktury a uspořádání soudního tam u nich...v Americe.
Patricia Cornwell : Post mortem. První část. Líbí se mi, už se těším na druhé volné pokračování.


A  tak chodím od jedné věci ke druhé, a domácnost... a čtu si i na počítači. Hledám témata na zabavení vnoučka. Snad u nás zůstane několik dní sám... Tohle jsem objevila na Pondělí : Osová souměrnost a musela jsem si to hned vyzkoušet.... Taková jsem já, bába stará.....


Venku je tak nějak listopad, zatím jen 3 stupně, zataženo a chvílemi poprchává. Tudíž poslední "volný" čas právě na tyhle všechny věci. Než začnou tlačit agrotechnické lhůty.

Knitting is not much, still Pavement knit sweaters, crochet tablecloth and even these small coasters as a gift.
Book: Patricia Cornwell: Post mortem.
The first episode of the series about forensic doctor , it's my favorite topic. In working life, I worked as a toxicology lab at the judicial department.
Nice spring day everyone. For us it's cold and raining.
With love for Nicole and Ginny.

Hezký, byť studený a mokrý, jarní den všem.

pondělí 20. března 2017

..dnešní den

má v kalendáři spoustu dodatků....
Jednak mají svátek Světlany...všem gratuluju. Tudíž je 20. března, další poznámkou je půlměsíc couvající... a JARO se symbolem usmívajícího se sluníčka. Dneska je první jarní den.

A ještě jedna novinka o dnešním Dni štěstí.....

Jarně u nás vypadá jen náš jídelní stůl....


Jinak je nebe na všech stranách temné a velmi proměnlivé. Tak snad někde ve vnitrozemí...


Pan Há opět po doktorech, já byla na nákupu, oběd ze včerejška na dnešek zbyl. Tak zatím nic moc na práci. 
Půjdu si dočíst detektivku a odpoledne budu šít.
Pan Há přišel domů, na operaci půjde, už trochu /....dost..../ vyšiluju.

Hezký začátek nového týdne, a jara !!!, všem.

neděle 19. března 2017

..prší....

a je dost chladno. Volaly jsme si s dcerou, v Olomouci je sluníčko a jarně....
Včera tady u nás byly dvě veliké vichřice chumelenice a celé odpoledne dul silný vítr. Koukala jsem, že se rozjely i popelnice. Jak byly ráno vyprázdněné a lehké, tak stojí jinde....

Dopoledne velký úklid, vaření a pečení, u toho jsem koukala na televizi, poslední závody v této sezóně v biatlonu. Běžely naše holčičky, udělaly nám všem velikou radost.... Za hodinku poběží hoši, tak budu zase koukat....


Prší a prší....


Nebe je šedé, šedivé. Dneska sklidím k večeři poslední řeřichu, upekla jsem ořechové mufinky s posledními "sudetskými" jablky, musíme dovézt zbytek z domku.


Obšila jsem měkoučké deky, aby tolik nepouštěli chmýří, ušila si nový potah na žehlicí prkno a trochu jsem i pletla.
Ale teď si půjdu udělat kávičku a budu si číst...

Hezkou neděli všem.

sobota 18. března 2017

..od

noci leje a leje, teplota zatím nepřesáhla 3 stupně.


Tady jsem si vyfotila důkaz, že se věnuji i domácnosti, vyžehlené povlečení chladne na skříňce...Jak já nerada žehlím, mimo patchwork.


Za andělem papírová taštička pro malého Péťu. Chtěly jsme k nim do Obory zajet, když tu byla dcera s vnoučkem na jarních prázdninách, ale Péťa byl nemocný... Já přiložila kapsičky na diář a zero waste. A ještě Maruška chtěla pro svou sestru ušít muchláček. Tak to tu čeká .....


Já objednala "dekovinu" u http://www.unuodesign.cz, na domek pro Ondru, je oboustranná. Obšila jsem jí tím, co bylo doma, ještě ušiju povlak na polštářek. Je to dost velké pro všechny děti....i s mámou a tátou....teploučké. Akorát tak na muchlání v kamenném domě.
Z jedné strany mašinky a auta, z druhé puntíky. Maxipuntíky. Ta lemovací látka je taková ostře modrá, myslím si, že jsem si objednávala krémovou s pírky, ale došla tato a mně se nechtělo zabývat tím, kde soudruzi z NDR udělali chybu. Já ??? nebo oni ??? Je to jedno, využila jsem jí dneska.


A ještě jsem koupila kus těchto dvou, jednostranných, já je střihla na dečku 1x1 m . Kus ještě zbyl, asi ušiji panely do postýlky. Sesadím je k sobě a v ruce obšiju lemovacím stehem. Z jedné strany černá, z druhé bílá...Pro miminko do kočárku na domek...na zahradu....


Pak si musím spíchnout nový potah na žehlící prkno, větší než tento...
A ušít dceři přehozy....
A....
Plést....
Taky trochu vařit a péct....
Jen uklízet budu asi v pondělí, mám všude nitky a nitky a nitky... a ještě budou.

Hezký sobotní den, byť mokrý, všem.

pátek 17. března 2017

...jsem

ráda, že na světě se dějí i příjemnější věci, něž to věčné hádání a štěkání, co momentálně je v Čechách, v Evropě, v euroásii, v Americe.....prostě VŠUDE.....
A jsem za ně, za ty věci, ráda, přestože jsou i trochu nepochopitelně...ne, jsou pochopitelné...



středa 15. března 2017

Yarn Along 17/9

V pletení nic moc nového. Pokračuji po pár řádkách ve svetru Pavement a tu a tam uháčkuji několik sloupků dečky. Jak vidno z předchozích příspěvků, mimo to ještě šiju a taky se snažím věnovat víc času panu Há...
Kniha : Jón Kalman Stefánsson : Lidské srdce. Třetí pokračování o mladém chlapci  na Islandu.
Lyrické vyprávění o proměnách lidského života, děj plyne pomalu, na současnost nemá kniha "spád", ale čte se moc dobře. Je v ní spousta úvah o životě a smrti. Mě moc zaujalo toto....a ještě spousta dalších .....

Lidské potřeby jsou tak jednotvárné: milovat, radovat se a jíst. Pak člověk umře. Na světě se ale mluví víc než šesti tisíci jazyky. K čemu jich je tolik, když jimi potřebujeme vyjádřit tak jednoduché tužby? A proč se nám to přesto jen málokdy daří? Proč světlo ukryté ve slovech vybledne, jakmile je napíšeme? Pravda, jedním dotykem se toho dá říct víc než všemi slovy světa, ale dotyky s léty slábnou a my znovu potřebujeme slova, jsou to naše zbraně v boji s časem, smrtí, zapomněním a smutkem. Když člověk vyslovil první slovo, proměnil se v rozechvělé vlákno, napjaté mezi dobrem a zlem, rájem a peklem. Právě slova přesekla kořeny, které člověka poutaly k přírodě, slova se stala hadem a jablkem. Pozdvihla nás z krásné zvířecí prostoduchosti a vtáhla nás do světa, který dodnes nechápeme. Vypráví se, že kdysi dávno, nedlouho po počátku času, byl rozdíl mezi slovem a jeho významem sotva měřitelný, ale během cesty, kterou člověk podstupuje, se slova vychýlila a vzdálenost mezi nimi a jejich významy se prodloužila natolik, že ji zřejmě žádný život ani žádná smrt nepřeklene.
Slova jsou ovšem to jediné, co máme.

Hezké, že. Smutné a pravdivé....


Hezký den všem.



pondělí 13. března 2017

...zase

je pondělí, ještě několik dní a bude čtvrt roku 2017 za námi.
Dneska došel dopis pro pana Há s instrukcemi, co a jak před operací....Takže zítra začne obcházet potřebnosti...tj. několik lékařů a laboratoří.
Já dneska střihla a ušila ještě jedno tričko pro Ondráška, zase jsem se přesvědčila, že si "prd" pamatuju. Objevovala jsem věci, které jsem už dávno objevila.Říká se, opakování je matkou moudrosti. Škoda, že u mne někdy jako novosti....


Ještě jsem si připravila střih a látku na kraťásky, nařezala a obentlovala. Pokračování zase zítra.
Momentálně si čtu. Objevila jsem na Kosmasu další knihu Frances Mayesové  https://www.kosmas.cz/knihy/222743/rok-ve-svete/?open=%20, Musela jsem si jí hned koupit a pomalu si čtu. Ráda bych u takovýchto knih měla i fotografie /hihihi/. Když nejsou, tak sedím u PC a hledám si na mapách trasu jejích cest a fotografie míst. Jsem v tomhle po tatínkovi. Jak říkal, cestuju prstem po mapě. A v posledních letech s lupu. Tak ho taky často vidím ve své paměti....
Originál napsala v roce 2006, ale určitě je to všude stejně krásné i po deseti letech...Když jsem četla o Andaluzii, připomnělo mi to blog Markéty Jinochové, která se před několika dny vrátila s mužem ze Španělska. Taky nadšená, občas kritická / stejně jako Frances, když jim v hotelu vypadly pojistky, netekla voda a nic se nedělo..../, se spoustou nádherných obrázků.....
Tak.
Jdu připravit večeři.
Udělat si kávičku.
Večer česká detektivka.

Hezký večer všem.




neděle 12. března 2017

..něco malého,

aby se to se mnou trochu pohnulo do pozitivna....
Ušila jsem dvě trička pro vnoučka. Dcera chtěla delší než minulé s dlouhým rukávem. Tak jsou tady. Mám v plánu ještě nějaké, šlo mi to docela dobře...Až na jedno přetržení jedné nitě v dvojjehle.........a pak jsem to musela prošívat znovu, což je u úpletu velká "radost".


Teď už jen odstřihám nitky a srovnám do skříňky. Dopoledne mě dost udolalo, vařila jsem oběd, pekla koláč a došívala ta trička. Pana Há jsem poslala pro chleba a papírové kapesníky v krabicích. Ve skříni už jen jedna nová a já je musím mít všude. U postele, u počítače, v obýváku u TV a v kuchyni na polici...Jen u šití není místo, tak beru co je po ruce. Tak jsem zase spokojená, jsem zaopatřená.
Ráno venku svítilo slunce, navařila jsem, abychom mohli vyjíždět na domek za prací a teď už je tam zase zataženo a jen 3 stupně. Tak uvidíme, co podnikneme.
Jdu. 
Čeká mě konvice čaje borůvky s aronií.
Hezký zbytek víkendu všem.


sobota 11. března 2017

...že by

mě moje mrzoutství pustilo ???
Včera ráno lilo jak z konve, byla jsem ve městě pro nový řidičák a pak po nějakých obchodech. Tak se mi podařilo se nachladit, nebo jsem to chytla v dopravních prostředcích ?? Doma potom domácnost, vaření, trocha toho úklidu...

Večer se honily mračouny jako z pekla. Dost foukalo a je chladno. Na kopcích sníh, I maminka říkala, že v Tisé chumelilo jako v zimě...hihihi.


Dala jsem kvašené zelenině pokrývku ze záclony....
Už bublá a kvasí...


No a dneska jsem vstala hned po kuropění...cca v půl sedmé.... a začala jsem šít.
Ano, ptáci už mají jaro a pěkně po ránu popiskují....i tady ve městě.


Jsou to zase zbytky, maličko větší, mých oblíbených látek a bílý nepoužívaný polštář. Pěkně vypraný, vyžehlený a pevný. Mám někde kousek bílého plátna, ale připadá mi tenký a takový vytahovací. Bloček jsem z neznámého důvodu dala na ležato ???? Má  mít špičky nahoru.
Moje inspirace :


Tak, tady to stojí / visí / správným směrem.
Moje oblíbená Jenny, kromě každopátečních videjek s návodem na přehoz, deku...mají ještě malé ukázky na jednotlivé bločky...Moc pěkné.
Dneska doopravdy vařím, palačinky a hovězí polévku, tak se tomu budu věnovat a šít zase odpoledne.
Jdu.
Kávička volá.
Hezký den všem.