středa 22. listopadu 2017

....dojeli jsme i do

Olomouce a je to tu ještě lepší než dobře.....
Ó.se cestou vlakem potkal s panem Wintonem....
My zase na Studené Loučce šlapali po zmrzlém sněhu... když jsme tankovali.
Tady střídavě podzim nebo zima.
Jinak všechno jde dobře, domácnost, procházky, hraní i spaní.



Hezký večer všem 😄.

neděle 19. listopadu 2017

....dojeli

a je pořád co dělat.....
Včera jsme byli celý den u prababičky. Bylo to hlučné jako vždy, ale moc fajn. Potkali jsme se se synovcem Jirkou, Maruškou a Péťou, co oslaví 3.12. první narozeniny.
Dětičky ve stejných teplácích ode mne....A všude tašky, věci..., hračky, pastelky...To zelené je O. podsedák na židli, aby dosáhl v klidu na stůl, jen je z rubu, jak se tam rubali a mazlili kluci raubíři. Holčička spokojená u dědečka....


Něco rozmazaně, protože pořád v pohybu.... Jsem unavená ale je mi dobře..

Dneska šel dopoledne zeť s vnukem do herny, já s malou ven, dcera "odpočívala" u pečení masa a zelí. Polévku a knedlíky jsme měli udělané "do foroty", aby se pořád jen nevařilo a neztrácel čas být s dětmi a rodinou. Pan Há louskal ořechy, co jsme dostali od Marušky, dcera chce vyloupané. Po obědě dlouhý spánek / ne všichni, já a Ondra u TV, malování a hraní s auty a já čtením na tabletu..../ a teď taková všehochuť. Dcera zase pomalu balí, já dám dohromady taky těch pár věcí na týden pro mne i pana Há. Zeť a O. jedou vlakem / Ondra moc chtěl.../ a my ostatní autem. Směr Olomouc.
Jo a ten koláč, mrkvový dort, jsme měli v sobotu u prababičky a byl moooooooooc dobrý. Příště použiju jiný tvaroh než z Lidlu se smetanou, byl docela řídký, ale s máslem maličko potuhl.
Příště toto těsto jako mufinky. 

Tak jo, jdu balit, je tma už ode dvou hodin, mám pocit hlubokého večera.

Hezký večer i příští týden všem.


čtvrtek 16. listopadu 2017

..v předvečer

17.listopadu....jsem si pustila film Olgy Sommerové Magický hlas rebelky. Myslím si, že se k tomu výročí času, uplynulého od roku 1989, hodí. Je to takový pohled na NÁS od druhé poloviny minulého století.
Byla jsem v té době puberťačka a na zapadlé vesnici v kopcích se nás ten temný čas příliš nedotýkal...zdánlivě.
Ještě i dneska večer ve mě zatrne, když se dívám na záběry ruských tanků v ulicích našich měst, na tu bezmoc "prostých lidí"....Copak to nikdo nevidí, jak jsme žili a jak dobrá byla TA změna ???? Snad se pletu....

Marta Kubišová/1.11.1942/......1.11.2017 ukončila svou pěveckou kariéru posledním veřejným koncertem. Hodně zdraví a spokojenosti do dalších let, Marto.....

A nám všem hezký prodloužený víkend s jedním významným výročím pro NÁS VŠECHNY.





...dobrá zpráva

https://usti.idnes.cz/pad-delnik-oprava-strechy-panelovy-dum-usti-nad-labem-p0r-/usti-zpravy.aspx?c=A171114_104024_usti-zpravy_vac2 mi udělala radost.

Byť cizí člověk, stejně mám radost.Vlastně ne, nemůžu říct je to cizí člověk a nebolí mě jeho bolest, bolí a myslím při tom na ty vlastní...Prostě slovo CIZÍ neberu.
 Četla jsem si několik komentářů a jeden mě pobavil : "....Gagarinova ulice? To musel přežít...."
Ale to až dneska, když jsem se vrátila od kolegyň, které všechno ví, jsme přeci soudní oddělení, hihihi.

Jinak moje destičky mi moc radosti nedělají, ale může být i hůř, tak na to moc nemyslet a jít dál.

Včera jsem nastřihla a ušila troje tepláčky, ty poslední, pro S., ještě nemají pružný pas. To dodělám odpoledne. A musím do všech navléknout gumu.


Už nemám černý náplet, tak tam dám vínový, teď vidím, že to docela jde.
Dopíšu to, obléknu se a jedu ke kadeřnici a potom pro pečivo.
Pan Há bude zatím lenošit, ale to až udělá několik drobných "potupných" domácích prací / rozuměj pro chlapa....to kdysi řekl kolega lékař, když musel po nějakém alkoholickém prohřešku doma manželce pomáhat s cukrovím..../. Ne, cukroví to nebude.

Hezký den všem.



středa 15. listopadu 2017

..tmavé dny

mne nutí k větší spotřebě vonných svíček a k četbě...Čtu hodně odjakživa a ráda.
Knížky.


Pocházím z dělnické rodiny, moje maminka je dcera chalupníka, tatínek dělníka, který prošel za první republiky snad všechny větší stavby v republice. Naši byli mladí, po roce 1948 už ale měli nás děti a práci v místní pobočce KOHINOOR, pod který spadaly všechny malé továrny na knoflíky, které tu po vysídlení Němců zůstaly. Oba byli rádi, že mají práci.
 Tatínek byl vyučený nástrojař a maminka do pěti let mé mladší sestry domácí dělnice. Měla stroj a secvakávala takové tři čtyři věci dohromady. Za tisíc hotových věcí...bylo pár korun. Já do školky nechodila, to až mladší sestra v pěti letech. Nijak mi to ale nechybělo, jen později jsem měla dost velké problémy se začleněním do kolektivu a nikdy mě to nepřešlo, spíš jsem samotář.
Okolo 10ti let jsem začala chodit do knihovny a u toho jsem zůstala až skoro do 20ti. Když jsem bydlela u rodičů. Pak jsem odešla z domova na svobodárnu nemocnice do města.
V době školní docházky jsem šla odpoledne do knihovny, napůjčovala si knihy a už cestou domů jsem četla. Pod břízami u kartonážky, na břehu rybníka a pak byl najednou podvečer a já mazala domů. Teprve...prostě jsem byla čtecí maniak.
Četla jsem všechno možné, co bylo v té době, od Vasky Trubačeva / ....přiznávám, že Meresjev byl pro mne hrdina..../  přes Julese Vernea, Zikmunda a Hanzelky, Dumase, Zola, cestopisy, historické, prostě všechno....
Vzpomněla jsem si na to všechno dneska, když jsem četla blog  Daniely, píše o době pionýra a sešitek, který nafotila, mě zavedl do vzpomínek, jak známé obrázky..../ Uklízela knihovnu do nového...krásného..../
Do knihovny jsem ve městě začala chodit s dcerou, když jí bylo 6 let a více, pak jsem tam chodila dál i v její dospělosti. Když už byla na VŠ v Pardubicích a pak v Olomouci.
A přestala jsem v okamžiku elektronických knížek, kdy mi začala kolidovat vášeň ke čtení s patchworkem, který mě zcela pohltil a moje návštěvy v knihovně se prodlužovaly a prodlužovaly, až ustaly. Je mi to na jednu stranu líto, ale už je to tak. Pan Há, důchod, domek na vsi, příjezdy dcery s rodinou z Olomouce, moje občasné cesta tam.. a i moje lenost, hihihi, zapříčinily mou absenci ...a čtu na tabletu nebo v Kindlu...Nebo co dostanu nebo si od někoho půjčím vázené.
Pro moje oči je to stejně škodlivé, jako stránky a tisk. Tak to řeším "periodami", kdy nečtu a šiju a pak zase čtu a nešiju.
Mám spoustu vázaných knih, nevím, co s nimi, některé už nikdy nebudu číst, proto se mi líbí nápady s malými veřejnými knihovnami, třeba pro cestu vlakem....Ale svých se zatím zbavovat nehodlám, aspoň ne těch z posledních desetiletí...Nějaké knihy jsme totiž i zdědili po manželových rodičích...


Budu se muset podívat, jestli tady někde něco není...ve městě, na nádraží třeba....na ty starší a nečtené. I když nevím, jestli by někoho zajímaly, je jiná doba....Tak nevím, ale netlačí mne to.

Dneska je zase pošmourno, chladno, jen tak 3 stupně, byla jsem v obchodě pro zeleninu a pan Há šel ke své lékařce přes cukr.
Uvařeno mám, zbyl ten guláš ze včera, takže pohoda, hihihi.
Jdu.

Klidný den všem.



úterý 14. listopadu 2017

..a protože

se blíží svátek Ondráška i Simonky, Mikuláš a pak Vánoce, musím  pomalu hromádkovat. Po dohodě s dcerou jsem dneska v www.agatinsvet.cz objednala něco dalšího....

Navíc jsem zazmatkovala, protože máme v plánu s panem Há / i s panem Há, který nikam nechce !!!! / jet na pár dní do Olomouce, musela jsem dodatečně požádat o změnu dodací adresy, vyšli mi strašně moc ochotně vstříc, jsem ráda, že mne na to dcera upozornila. Nejsem ráda, když se moje balíčky povalují více dnů na poště, podle toho pak někdy vypadají...jako stoleté.
A dneska přišel dopis s patkou a navlékačem. Navlékač už jsme vyměnili, patku vyzkouším zítra.
Na stroj Janome s horizontálním rotačním chapačem.Já vždycky tápu, musím to pokaždé opatrně studovat, abych neobjednala něco, co by mi na mém stroji bylo na nic.
Mohla jsem objednat teflonovou patku, ale chtěla jsem vyzkoušet tuhle.
Už se těším, jak to budu zkoušet.



Zítra jde po doktorech pan Há, já budu doma, ve čtvrtek jdu s destičkami...Nojo no. Myslím si, že to nebude dobré, něco málo jsem dělala, musela jsem u toho použít předloktí levé ruky, opravdu žádné násilí...a mám na ruce spoustu malých modřinek. Chlubit se tím nebudu, laboratoř ukáže.


Protože to nedojde domů, ukážu z eshopu....V Olomouci nebudu mít na nějaké fotografování čas.

Tak tady jsou ty objednané věci....nezávadné barvy na tiskátka pro děti, tiskátka  a knížka Ježíšek...




A jdu za panem Há do pokoje...

Příjemný večer všem.

...dneska

je slunečné studené ráno.

Včera jsem nic moc rukodělných prací nedělala, četla jsem detektivku a když potřebuji zaměstnat ruce, přidám pár sloupků na háčkovanou prostírku. Našla jsem ve svém "skladu" přízí a vln páranou přízi, bambusovou, i takovou neutrální barvu, tak jsem začala. Mám ještě rozpletený svetr, ale nějak se mi do pletení nechce.

Sandra Brown Pomsta


Na blogu u Moniky jsem si minulý týden všimla slevového kuponu na objednání knih u www.agatinsvet.cz a pěkné prezentace knih...Tak jsem hned začala prohlížet...a objednala jsem pro O. k svátku dvě knihy o vesmíru a básničky, třeba jednou pro S. A už včera přišly. Líbí se mi.Zase jednou něco jiného, než mašinky, hihihi.


Atlas vesmíru pro děti....


Jak si uděláme zeměkouli....




Každý bulí nad cibulí....


Zase jsem to maličko zakřikla, od severu se sem hrnou mraky, tedy nízká oblačnost. 

Taky musím sledovat mobil, objednala jsem si u https://www.raj-siti.cz/sici-stroje  nový navlékač niti na mou Janomku,. Čím dál hůř vidím při navlékání jehly, můj navlékač se nějak porouchal. Pan Há se mi na to šel podívat a něco malého z toho vypadlo....a nemůžeme to najít. Je na tom s očima jako já. Tak jsem si objednala nový a jednu novou patku na šití koženky...Je pravdou, že dříve jsem to na stroji "mastila" s jednou patkou, případně se zipovou. Ale v poslední době pořád jen vyměňuju patky a jehly...Hodně šiju s kráčející patkou, jehly měním častěji kvůli materiálu. Vždyť to znáte...
Půjdu něco dělat, šít a dneska vařím...guláš s těstovinami, takže dopoledne mám o zábavu postaráno.

Klidný den všem.





pondělí 13. listopadu 2017

...na oběd

jsme včera s panem Há jeli za mou maminkou na vesnici, jídlo jsem převážela v termoskových mísách. Odpoledne, když jsme se vrátili domů, jsem se duševně moc dobře necítila....Maminka má špatné období, necítí se dobře a tak jsem z toho taky byla špatná...Jsem rozumná a vím, že má svůj věk, ale bolí mě z toho srdce. Ale čas vrátit nejde, i když bych si přála být mladá jen proto, aby byla i ona...
Včera byla superbrzy tma a hustě pršelo celou noc. Možná padal i sníh, ale ráno po něm nebyla ani stopa, zato na kopcích je bílo. Poprašek.
Ráno bylo sluníčko , ale teď už je zase zataženo.


Ty fotky jsem dělala okolo deváté hodiny. A chtěla jsem jít na internet. Pak jsem ale slyšela venku zvláštní zvuk a za moment na chodbě mužský dupot a křik jdoucí se shora...A venku pod okny ležel mladý muž, co spadl se střechy....Od zastávky hned běželi lidi a telefonovali, on se hýbal a mluvil s nimi...pád asi maličko / doufám.../ zbrzdil malý stromek, pod kterým ležel. Sanitka tu byla, podle houkání, já se nedívala ven..., do tří minut. Pan Há pak říkal, že do 10ti minut ho odvezli. Než ho přendali na nosítka atd....Já jsem nebyla ničeho schopná, seděla jsem jako opařená a držela / a držím / mu pěsti....
Trochu jsem si četla, pak oběd, a teď tu oba sedíme schlíple a přiznali jsme si navzájem, že nás to dost zasáhlo, oba.
Pan Há si  pustil sport a já šla k počítači....Trochu si tímhle ulevit...Ale vím, že ten smutek a děs z toho, jak stačí okamžik nepozornosti.....A pan Há se zase zlobil, že nebyl při práci na střeše přivázaný...Prostě jsme  oba smutní. Píšu to sem, při tom nechci, aby jste byli smutní i vy, jen na sebe dávali pozor....Vždycky a všude !

Klidný den všem.


sobota 11. listopadu 2017

...včera

za mne udělal příspěvek Facebook, takže jsem nic nepsala.
 Dodělávala jsem drobnosti, které jsem ani nefotila...tři další vánoční čepičky s flísovým podložením, muchlací dečku pro malou S. do kočárku / aby si z ní mohla udělat clonu před lidmi, když chce spát..../. Udělala jsem si pruh letících hus, ale barevně je to nevýrazné, bohužel, tak nevím, kam to použiju. Nevadí. Zase jsem si pohrála s něčím novým. Šito právě podle Jenny z MSQC.
Dopoledne i v podvečer jsem povídala s mladými a s dětmi...takže den byl zaplněný dost a tma byla zase brzy. Člověk má pocit večera, který ještě zdaleka není. Prostě jsou nejkratší dny v roce. Nedá se nic dělat, jen to "přežít".

Dneska jsem vstala brzy, bolí mě hlava, tak jsem se to snažila rozchodit....Šla jsem na nákup. Sama, v klidu a mlčky.

Mokro, zrovna ale nepršelo. Tři vrstvy, minimálně, mraků na obloze.
Mezi paneláky vykouklo sluníčko. Na chvilku, hned bylo pryč.
A to bylo, prosím, v 8 ráno.


Na kopcích je vidět bílo, jen asi mokrý poprašek, co brzy zmizí. Lepší fotku ale nemám.


Cestou domů jsem šla jiným směrem než obvykle, chtěla jsem si vyfotit střechu našeho domu...ale nic moc. Cestou jsem viděla třeba tuhle podzimní výzdobu...Bilo to do očí, jak se to odlišovalo od strohých prázdných oken.


Pokus o obrázek hor se sněhem, ale taky nic moc, zrovna tam byla mlha.


Kromě střechy a lodžiií prý budeme dělat novou fasádu na domě. Tak jsem zvědavá...
Tenhle přechod podzimu do zimy mi nedělá moc dobře, pořád se necítím fit, i když se snažím dát se dohromady. Pak jsem z toho i mrzutá a musím se držet, abych byla milá na okolí / = pan Há.../. Nějak mi to letos nesvědčí. Ale, bude líp.....Určitě.
Už rozmýšlím patchworkovou práci, stýská se mi po tom...Uvidím.

Dneska k obědu tmavá treska, brambory a salát. Zítra jsem chtěla husu /kachnu /a vyzkoušet pomalé pečení, ale v Bille měli jen jednu husu a cena na ní mě vyrazila dech, 1300 Kč. Tak na tohle tedy, bohužel, nemám. Ani smát se mi nechce. Takže zítra udělám kuře, zelí a knedlík, nebo tak něco....
Přiznávám se, že už mám asi odvařeno, nebaví mne to pokaždé...a tady vidíte, jak jsem si protivná...
 Takže se radši loučím.Bude líp.....
Nééééé.
Málem bych zapomněla, co jsem sem chtěla dneska dát. Ráda chodím k Lucy...Attic24, většinou na tabletu, tam mám nastavený překlad stránek, tak si to víc užiju a netápu, jazykově. Hlavně, když cestuje a dává tam moc pěkné fotky anglického venkova i památek...Tentokrát ukazuje dárek od http://www.talesfromahappyhouse.com , / mnou volně přeloženo Pohádky šťastného domova...bez slovníku hihihi /. Myslím si, že by to šlo napodobit a udělat s dětmi právě v takový mokrý smutný den, jako je ten dnešní. Aby se rozsvítil. Takových větviček jsem minulý týden, po tom velkém větru, nasbírala na zahradě na domku snad 100 a dala je na ohniště....jednou spálit. Ale v každém parku určitě roste nějaký modřín. A filcu mám taky někde pár kousků. Jen ty děti mi tu chybí...Musím počkat do příštího týdne.
A vida, hned je mi líp.

Hezký, byť studený a mokrý, víkend všem.
A dobrou náladu...





čtvrtek 9. listopadu 2017

...sešlo

se nás na důchodkách málo, jen zdravé jádro. Ale byla jsem na jednu stranu ráda, když je nás hodně, spousta věcí, a slov, mi unikne ve všeobecném "hospodském" ruchu.
Ještě před návštěvou hospůdky jsem byla nakoupit v obchodě s korálky v Pařížské ulici něco potřeb na výrobu značítek na pletení a potom v obchodě https://www.m-latky.cz. A tam za mnou přišla i moje dávná spolužačka a kamarádka Dana, šla do stejné hospody na setkání se svými....a zahlédla mne vstupovat. Chvilinku jsme povídaly, i paní majitelku obchůdku s látkami jsme zatáhly do řeči.  Dana taky šije, krásně, precizně a trochu jinak než já.....Jsem moc ráda, že jsem jí potkala.
Byl to hned fajn den.

Dopoledne jsem ušila malé S. knížku na čtení, trochu zvonivou, trochu šustivou, můj první pokus.


Je ošklivo, mlha, mrholí, jen 6 stupňů, na podtržení hnusoty počasí je při pohledu z okna vidět halda "objemového odpadu" u popelnic. Skříňky, židle, police, otáčivé židle, střídají se tu prohlížeči.....odpadu a v tomhle počasí a přítmí je to smutný pohled. Doufám, že to brzy odvezou, vzbuzuje to u mne velmi skličující pocity....Minule to tu čekalo na odvoz několik dní a pak to bylo roztahané po celém okolí......Při vyklonění z okna vidím v naší ulici tři takováto místa s hromadami nepotřebných věcí.



Měla bych napsat něco optimistického, ale nějak na nic nepřicházím. Vlastně ne, musím myslet na včerejší setkání.
Maličko budu šít, vařit, telefonovat s maminkou a než se naděju, zase bude podvečer a brzká tma.

Jdu.

Hezký den všem.


středa 8. listopadu 2017

....těžké

období pro mou páteř. Snažím se i trochu protáhnout...ale moc mi to nejde....Co jsem v mládí zanedbala, pravidelné cvičení, ve stáru už nenajdu, hihihi. Ale co nadělám, snad to zlomím, tu bolest.
Včera jsem vyprala kulíška i návleky, tak mám hotovo. Na fotce je vidět i chyba, co jsem udělala, ale to nevadí. Já si to klidně unosím a nebude mi to vadit.


Venku je už třetí den chladno, podzimně až zimně. Vždyť mnohdy v lednu je přes den 6 stupňů a choulíme se do kabátů a šál s čepicemi. Stromy už jsou holé a žlutá barva listí pomalu mizí. A začne období pošmourné hnědi šedi černí, to nemám ráda. Mlha k tomu a je jako zaděláno na horor.
Ne, já vím, že napadne bílý sníh, všechno to přikryje a bude kráááásně.
Jsem ve stavu plánování....s dcerou plánujeme náš výlet do podzimní Olomouce, tak jsem sama zvědavá. Můj krk a nohy pana Há...to není moc dobrá kombinace. Ale snad to všechno dopadne dobře.

Jsem tady ráno, protože odpoledne jdu na setkání nás "důchodek" holek z toxikolky....tak  bych pak neměla sílu, hihihi. Už jsem je 4 měsíce neviděla, ráda se tedy s nimi setkám. Předtím potřebuju ještě koupit pár maličkostí, tak vyrazím dříve a s batohem.

Objevila jsem několik pěkných stránek ke čtení a prohlížení, tak se podělím....
Jak jsou na tom vrstevníci...http://hosanda365.blogspot.cz,

a nějaké to šití 

..a jedna dobrá rada....


Jdu něco dělat....zalít kytky, vyžehlit povlečení /ach jo.../ a pak vařit.

Přeji hezký den i vám všem.😃



úterý 7. listopadu 2017

...podzim

mi dává docela zabrat, ale už je to dobré, skoro. Jen mě ještě pobolívá levé rameno.
Zatím jsem nic nového nerozdělala, potřebuji ukončit návleky na ruce ke kulichu, už se suší....Takže jen maličkost, kterou dělám, když zrovna nemám nic jiného na práci.... Několik podkafíček, z Camilly. A druhý díl knížky od Eleny Ferrante. Zase víc čtu. Taková má perioda.
Moc se mi to líbí, pro mne pěkný svižný text a tak trochu u toho vzpomínám na svoje dětství na vesnici.


A taky víc po odpoledních koukám na televizi, například na programy s bratry Scottovými, jeden je makléř přes domy, druhý je rekonstruuje. 
Hezouni, hihihi.



Tak a jdu v poklidu udělat večeři a zase si číst.

Hezký večer všem.